Lakša, lakované dřevěné artefakty

Lakované dřevěné artefakty na Srí Lance nesou označení lakša. Začátek jejich výroby na ostrově je spojován s obdobím raného šíření buddhismu. Výroba lakovaných artefaktů je považována za jedno z osmnácti uměleckých řemesel, které byly přivezeny z území Indie. Největšího rozkvětu zaznamenala výroba v období Kandyjského království (1469–1815), kdy řemeslníci dodávali lakované zboží přímo na královský dvůr, zejména pak šípy a luky. Výrobě se v současnosti věnuje omezená komunita řemeslníků v několika málo vesnicích v Centrální vysočině, zejména v okresech Kandy, Matale nebo Pallekanda. Podílí se na výrobě široké škály předmětů, k nimž se řadí šperkovnice, konvice na čaj, svícny, pudřenky, lékárničky, náramky nebo obřadní artefakty.

Výchozím materiálem k výrobě artefaktů je nejčastěji dřevo z liliovníků (Liriodendron), lehké a snadno zpracovatelné. Jejich povrch je upraven za užití přírodní pryskyřice (šelak) získávané z hmyzích samic druhu Laccifer lacca, která se živí mízou z mnoha druhů stromů jako fíkus, butea (Butea monosperma), usumba trojjařmá (Schleichera oleosa) nebo cicimek jujuba (Ziziphus mauritiana). Původní barva šelaku je zlatavá až jantarová. Nejdříve se k výzdobě artefaktů používala paleta základních barev červené, žluté a černé. Postupně se rozšířila o modrou, zelenou a bílou. Zářivé barvy sloužily k vyplnění pozadí kompozice a světlé barvy k vytvoření motivů. Barvení začíná nanesením požadované barvy na předmět a jejím zahřátím nad ohněm. Lak se zapracovává a vyhlazuje pomocí palmového listu talipotu. Následně se provádí motivy, nejčastěji florální (květy jasmínu), zoomorfní (labuť, slon, lev) a geometrické (linie a kruhy), zastoupené jsou však i každodenní scény (sběr čaje, pěstování rýže, rybolov). Na závěr se hotový artefakt vyleští kokosovým olejem naneseným listem talipotu.