4 nejznámější čaje světa

Čajovník čínský (Camellia sinensis) je úchvatná rostlina. Jeho listy, pupeny, a dokonce i větvičky se používají k výrobě čaje a podle toho, jakým způsobem se jednotlivé části zpracovávají, rozlišujeme různé druhy pravého čaje.

Ke čtyřem nejznámějším patří černý čaj, zelený čaj, polozelený čaj oolong a bílý čaj. Ano, všechny jsou vyrobené z jedné rostliny, každý se ale vyrábí trochu jiným způsobem. Záleží zejména na tom, jak probíhá takzvaná oxidace čajových lístků (někdy se z historických důvodů mluví o fermentaci, což ale není přesný výraz). Jedná se biochemický proces, kdy enzymy uvolněné z buněk listů reagují se vzdušným kyslíkem. Délka oxidace zásadně ovlivňuje, jaký čaj při výrobě vznikne.

Nejdéle oxiduje černý čaj. Čajové lístky se rozloží na čerstvém vzduchu, ale ve stínu, a po několika hodinách se provádí takzvané svinování. Listy se (buď ručně, nebo strojem) svinují, čímž dochází k porušení jejich buněčné struktury. Proces oxidace probíhá při teplotě okolo 30 stupňů Celsia a při vysoké vlhkosti.

Zelený čaj oxidací téměř neprochází. Čajové lístky se suší na pánvích nebo se napařují či pečou, čímž se zabrání oxidaci. Lístky si tak uchovají zelený vzhled.

Při výrobě polozelených/oolong čajů se lístky nechají zavadnout na přímém slunci, poté se při přetřásání v bambusových válcích lehce naruší jejich buněčná membrána a začíná proces oxidace. Ten se ale následně přeruší tak, že se lístky za vysokých teplot dosuší.

Při výrobě bílého čaje dochází k jemné oxidaci během zavadání lístku či listového pupenu a během jemného přetřásání na sušicích platech. Následně se lístky propařují či suší.

Co se týče černého čaje, může být vyroben takzvanou ortodoxní metodou, nebo CTC metodou (crushing/drcení – tearing/trhání – curling/rolování) využívající speciálních strojů, takzvaných rollerů. Na Srí Lance se využívá převážně metoda ortodoxní, která vychází z tradice ručního zpracování čajových lístků. Znalci ji upřednostňují, protože kvalita čaje zůstává zachována, a přitom přirozený charakter a chuť čaje mohou být obohaceny o jemné chuťové variace.

Který z čajů je nejoblíbenější?

Popularita čaje velmi závisí na tom, v jaké náladě a v jakém čase po něm sáhnete. Ráno přímo volá po tom nejlepším černém čaji, proto mnozí volí English Breakfast, který dodá to potřebné „nakopnutí“ do nového dne.

Velkou tradici nejen v Anglii má také odpolední čaj o páté. Říká se, že ji v 19. století zavedla vévodkyně Anna z Bedfordu, která mezi lehkým obědem a pozdější večeří pociťovala hlad. Proto důsledně trvala na dodržování stálého času na odpolední čaj i s malou svačinkou. Dnes se odpolední čaj běžně označuje jako high tea a milovníci čaje po celém světě se v tuto dobu oddávají čajům s netradičními příchutěmi a inspirujícími vůněmi.

V podvečerních hodinách vzrůstá obliba čaje zeleného. 

Který čaj je nejsilnější?

Síla čaje se liší podle nadmořské výšky, v níž je pěstován, a také podle velikosti listu. Srílanské nížinné oblasti nabízejí čaje silné a velmi intenzivní chuti, čaje z horských oblastí (high grown čaje) mají chuť jemnější. Také platí, že čím jsou listy menší, tím silnější je čaj. Velikost lístků ale nemá žádný vliv na kvalitu, ovlivňuje pouze sílu.

A který z čajů je nejzdravější?

Čaj je známý svým vysokým obsahem antioxidantů, které dokážou neutralizovat škodlivý vliv volných radikálů v našem těle. Podobně jako jiné rostliny obsahuje takzvané flavoidy, které mají antioxidační účinky, a ve srovnání s jinými potravinami jich obsahuje vysoké množství.

K nejzdravějším čajům můžeme bezesporu řadit bílý čaj, který se vyrábí z ručně sbíraných pupenů čajovníku. Jejich sběr obstarávají ti nejzkušenější sběrači, je třeba jemnosti a zručnosti, tak aby se pupen při sběru nepoškodil.

Většina čajů označována jako white tea je ovšem ve skutečnosti směsí nepatrného množství bílého čaje a zeleného nebo černého čaje. Pravý bílý čaj si zachovává specifický vzhled se stříbřitým listem a sametovou strukturou a při vaření vytváří jasnou, zlatavou tekutinu.